Rozhovor s Lukášem Wojtkem
Lukáš Wojtek je učitel, který dokáže podat i fyziku s matematikou kreativním způsobem – výuku oživuje pokusy a příklady ze skutečného života. Někdy dokonce přichází s vlastními metodami, jak danou látku pochopit, ať už jde o zcela novou tabulku či jen mnemotechnickou pomůcku.
Kromě toho má ve škole i funkci zdravotníka. Během dalšího školního roku má však v plánu opustit školní prostředí a cestovat. Ale kam? A co chce dělat poté? Nejen to zajímalo i Anetu Malou z 2.A.
Co vás na učení motivuje a baví?
Nejvíce mě baví pozorovat, kam se studenti za ty roky, které společně strávíme, posunou. Samozřejmě to nejvíce poznám ve svém předmětu. Jsem vážně rád, když vidím studenta, který si v prváku ani nedokázal představit sílu, jak se mnou ve třetím ročníku debatuje o relativistických silách, a nakonec má ve svých úvahách pravdu. To hlavní se ale ukazuje mimo obor fyziky, a to v myšlení a postojích studentů. Ten posun, kterým všichni studenti na gymnáziu projdou, je obrovský, i když si to sami ani neuvědomují. A mě vážně baví být jim na této cestě oporou.
Kde berete inspiraci a nápady na výuku?
Fyzika je hodně praktický předmět, takže se stačí podívat kolem sebe. V současnosti vzniká i velká spousta simulací a zajímavě zpracovaných videí, která se snažím zařazovat do výuky. Spousta zajímavých nápadů a inspirace přichází také od kolegů z kabinetu.
Víme, že chcete cestovat – už tušíte kam?
Netuším, a to je to, na co se nejvíc těším. Chtěl bych vyrazit s volnou hlavou a absolutní svobodou ve výběru, kam mě zrovna svět zanese. Mám několik destinací, která mě opravdu lákají, ale to jestli se na ně podívám je otázka, která se rozhodne třeba jen několik hodin před odjezdem.
Jaké jsou Vaše další plány do budoucna?
V nejbližší budoucnosti jsou to státnice. To je asi největší událost, která mě teď čeká. Potom již zmiňované cestování a po návratu se uvidí. Mám možnost jít pracovat do svého oboru a dostal jsem i nabídku z Prahy. Jeden z důvodů mého cestování je i utřídit si v hlavě, co chci nadále dělat. Samozřejmě je tu i možnost vrátit se k učení, což rozhodně nevylučuji. Ta práce mě baví, i když je často dost náročná.
Co Vám etapa na Mojmíráku přinesla?
Myslím, že mi dala hodně. Práce s mladším kolektivem mi dala vhled do světa dnešních dospívajících. I když nejsem zase tak starý, jsou naše světy dost vzdálené. Holt dnešní doba je neúprosně rychlá. Jinak si odnáším spoustu zajímavých zkušeností, mnoho krásných a pár kritických zážitků a také pár dobrých přátel. No a hlavně to, že učení je opravdu práce, která má smysl.
