(Petra Drahanská, metodička nové koncepce)
Mojmírák už déle než rok pracuje na velké změně. Uteklo totiž přes 30 let od jeho založení a za tu dobu prošel mnoha proměnami. Během let dostával větší či menší podporu prostřednictvím nařízení a restrikcí ministerstva školství, měnil své zaměření a vyvažoval ekonomickou realitu tak, aby co nejméně opouštěl své původní ideály. Přesto při své poslední revizi dospěl k závěru, že je třeba původní myšlenky gymnázia oživit a zároveň reagovat na to, že se proměnila situace ve společnosti i potřeby současných studentů.
Právě potřebami současné generace jsme začali. Pokusili jsme se definovat stěžejní charakteristiky dnešní doby a to, jaké nároky klade na mladého člověka. Je totiž jasné, že starý frontální systém učení a skutečné potřeby studenta, který má obstát v konkurenčním světě, jsou stále více se rozevírající nůžky. Tomuto směru vyšlo vstříc také MŠMT, které vydalo novou strategii vzdělávání 2030+. Ta vyzývá školy, aby redukovaly množství učiva a více se zaměřily na rozvoj klíčových kompetencí důležitých pro život. To se však snadno napíše, ale hůře překlápí do reality. Osobnostně-sociální rozvoj a vědomá práce s klíčovými kompetencemi vyžaduje vlastní metodiku, čas a prostor, pokud nemá zůstat jen teorií, zapsanou v interních dokumentech školního vzdělávacího programu.
Mojmírák se této výzvy však nezalekl, myslí to vážně a postupně prochází všemi kroky, které jsou k této změně nutné:
– přepisuje vizi a profil svého absolventa,
– připravuje novou koncepci 4letého studia,
– redukuje obsah učiva ve všech předmětech,
– vytváří mezioborové týmy pedagogů, kteří společně tvoří a zavádí do výuky projektové dny a týdny,
– poskytuje pedagogům metodickou i supervizní podporu,
– upravuje organizaci rozvrhu tak, aby vznikl čas a prostor na cílenou práci s klíčovými kompetencemi a rozvoj autonomního učení studentů,
– využívá odbornou podporu externích spolupracovníků, kteří se těmto oblastem profesně věnují,
– tvoří kompetenční model jako podklad pro formativní hodnocení nejen svých studentů, ale i pedagogů.
Zkrátka není to snadný proces. Ale pevnost rozhodnutí vedení této školy, že chce nabídnout adekvátní možnost středoškolského studia, které reflektuje postmoderní svět, staví na silných stránkách studentů a vede je k samostatnosti, svobodě, ale i zodpovědnosti, je podle mě skutečně zázrak! Děkuji všem, kteří mají odvahu se na něm podílet.
