Rozhovor s Alenou Jelínek
Chtěla jste na Mojmíráku učit?
Jakmile jsem zjistila, že existuje. Loni jsem si procházela inzeráty a narazila na Mojmírák.
Shodou okolností jsem pár let zpátky měla na kurzu jednu místní absolventku. Ta mi na prosbu o recenzi nahrála nejnadšenější hlasovku, jakou jsem snad kdy slyšela. Několik minut mi vyprávěla, jak je Mojmírák nejlepší škola s nejlepším učitelským sborem. Po tomhle jsem nemohla jinam a díky ní jsem teď tady.
Libí se vám prostředí školy i atmosféra v ní?
Musím říct, že jsem si gymnázium zamilovala. Po předchozích zkušenostech jsem se obávala, že se mi nepodaří najít školu, která by alespoň přibližně odpovídala mým představám. Potřebovala jsem místo, kde by záleželo na studujících, které by byla otevřené novým přístupům a dávalo dostatečnou svobodu, ale zároveň mělo rozumně vytyčené mantinely a pravidla. Zatím můžu s klidným svědomím říct, že Mojmírák na mě takto působí.
Samozřejmě, že jsou těžká období, ale celkově jsem opravdu vděčná, že mohu být u toho, co tu vytváříme.
Jaký byl váš největší průšvih v životě nebo ve škole při studiu?
Asi bych to jako pedagog neměla přiznávat, ale moje vysokoškolské studium byl jeden velký průšvih. Jak asi většina studujících ví, začínala jsem na úplně jiném oboru, který mě ale přestal bavit, jakmile skončila biofyzika. Takže jsem přešla z oboru s téměř žádnou matematikou na obor, který je prakticky samá matematika s trochou příběhu, tedy na fyziku.
Studium mi tím pádem trvalo o něco déle a mí vyučující to se mnou neměli zrovna lehké.
Zpětně ale vidím, jak důležitý pro mě byl náraz na tyto překážky a jak bych byla velmi odlišný typ učitele, kdybych vším prošla snadno.
Chtěla byste mít kabinet s ostatními profesorkami nebo vám to takto vyhovuje ?
Já jsem se svým kabinetem nanejvýš spokojená. Kolegové jsou úžasní a opravdová morální podpora. Od začátku mě přijali do party (krom teda výprav na smažáček), poradí kdykoli něco potřebuji a vždy se na ně můžu spolehnout, když jde o přísun internetových vtipů. Věřím, že s kolegyněmi by mi bylo taky dobře, ale už jsem si zvykla a neměnila bych.
Co vás baví na učení a naplňuje když nás učíte.
Během hodiny mě asi nejvíc baví dvě, poměrně rozdílné, situace. První je, když je ve třídě ruch. Mám na mysli takový ten ruch během projektů a jiných skupinových prací, kdy se všichni můžou přetrhnout jakou největší šílenost vymyslí, ale ve finále přijdou na něco originálního a funkčního. Proto jsem přesvědčená, že každý projekt z fyziky má mít nějaké vyrábění, nikdy bych nevymyslela to, na co občas přijdete a dělá mi to obrovskou radost.
Druhá situace je ta, když vysvětluji nějaký fascinující fyzikální jev a jeho přesah do běžného života a vidím, že to někomu dojde. Že to zacvakne a spojí se všechny ty souvislosti. Úžasná je na tohle například entropie, ale stává se to i u obyčejné páky. Za mě je tohle jeden z těch nejkrásnějších momentů učitelské profese, kdy v přímém přenosu vidíte, jak se někomu o trošičku rozšířilo vnímání světa a jeho pochopení.
Jak nejraději trávíte svůj volný čas?
Mám tak trochu v povaze určitou nestálost, a tak jsem vyzkoušela celou přehlídku různých koníčků, jako je různé vyrábění, háčkování, keramika, učila jsem se na housle, flétnu, ukulele, klávesy a absolvovala jsem ZUŠku se zaměřením na klasický zpěv. Věnovala jsem se aerial hoop, různým druhům tance a dokonce jsem jednu dobu málem pracovala jako saunová ceremonialistka. No a samozřejmě jsem taky celý život hodně četla.
Letos ale většinou ve volném čase plánuji projekty a opravují písemky. Tím, že o vikendu většinou buďto studuji nebo pracuji, tak toho volného času moc nemám. Pravidelně jednou týdně ale chodíme s manželem tancovat. To je něco, co nám zůstává.
Jak se líbí vašim kolegům a jaká byla jejich reakce když jste se zabydlela na svém místě v kabinetě?
Předpokládám, že myslíte můj růžový setup :D.
Zatím jsem neslyšela žádné stížnosti. Jsou rádi, že má někdo v kabinetu nůžky, ikdyž jsou růžové a celkově se setkávám doposud jen s pozitivními reakcemi. Dokonce mam podezření, že by si pastelovo-růžový stůl taky někteří přáli.
