Rozhovor s Mgr. Miroslavem Slowikem, Ph.D.
Při tvorbě nové vzdělávací koncepce úzce spolupracujeme s Miroslavem Slowikem z Technické univerzity Liberec, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, kde působí jako odborný asistent na katedře románských jazyků. Ač odborným zaměřením lingvista v oblasti španělské filologie, zabývá se v posledních letech i konceptem kreativních učitelských dílen. Ty odpovídají strategii vzdělávání 2030+ a jsou zároveň metodickou platformou poskytující didaktický materiál pro učitele různých aprobací, metodiků prevence i výchovných poradců. Se svými studenty na TUL realizuje předmět didaktická dílna, který učitele připravuje na tvorbu vzdělávacího programu, založeného na souvislostech a současnosti. Zeptali jsme se ho, co si myslí o gymnaziálním vzdělávání i o naší škole.
Co by podle vašeho názoru měla všeobecná gymnázia studujícím nabízet? V čem vidíte přínos tohoto typu studia pro budoucí profesní i osobní orientaci?
Všeobecné vzdělávání, pokud je založeno na rozvoji klíčových kompetencí, může studující neočekávaně přivést k odhalení původně skrytých talentů. Objevuje se mnohem více dveří, za jejichž kliku lze vzít. Profesní orientace tedy není předem dána výběrem z omezené škály, ale právě naopak. Absolventi všeobecného vzdělání pak nejsou jen encyklopediemi či naučnými slovníky, ale jsou zruční, digitálně zdatní, organizačně uzpůsobilí pracovat v korporátním prostředí, řídit týmy či pracovní skupiny a mnoho dalšího. Aktivizační metody práce a činnosti, dlouhodobé a projektově organizované soustředění na problémový úkol u studujících odkrývá silné a slabé stránky, které lze dále rozvíjet. Za pomoci formativního hodnocení se pak neztratí na cestě poznání světa i sebe sama.
Jak byste charakterizoval vzdělávací koncepci Mojmíráku, na níž jste se podílel?
Vzdělávací koncepce Mojmíráku stojí na dvou pilířích: samostatnost a specializace. Organizace vyučování je v podstatě vystavěna tak, aby studenti nejprve pod vedením a později zcela samostatně procházeli kompetenčním zráním. Tento proces vývoje mladého člověka v dobré vzdělávací instituci je sice založen na obsahu, tedy na tom, co známe pod pojmem „učivo”, nicméně v prvním dvouletí je proveden výběr. Ten studující příliš nezatěžuje, čímž se lze soustředit na kompetenční rozvoj jednotlivce. Pečlivým designem zadávaných úloh posouvají učitelé své studující ke schopnostem, jež budou mladí lidé v životě potřebovat. Druhým pilířem je specializace. Ta je již postavena na hutnosti obsahu a tematické hloubce, kterou každý gymnazista potřebuje pro svou budoucí profesní orientaci. Koncepci průběžně doplňujeme projektovými činnostmi a zaměřujeme se na vrstevnické učení. Rozdělení do dvou odlišných dvouletí se zatím ukazuje jako významná inovace mezi českými gymnázii.
Proč jste se s námi pustil do spolupráce na poměrně náročném úkolu, jakým je změna vzdělávací koncepce?
Většinou nikdy nedávám na první dojem a věci si dost promýšlím, než vůbec ve mně uzraje osobní stanovisko. Když jsem však přišel poprvé na Mojmírák, ihned jsem věděl, že jsem na správném místě. Mám rád školy s jedinečnou atmosférou, s přitažlivým prostředím, lahodícím oku, a profesionálním týmem učitelů. Vaše gymnázium takové je, jak jsem ho mohl ještě lépe poznat i při dalších návštěvách. Už dlouho se věnuji projektovému učení, inovacím ve vzdělávání a vybírám si školy, které to myslí s inovacemi ve vzdělávání skutečně vážně. Má práce pro školu se opírá o pevně stanovenou vizi vedení školy, založenou na zkušenosti a na otevřeném přístupu k budoucímu vývoji. Jedině tak lze vzdělávat kvalitně a s perspektivou vychovávat mladého člověka v dynamicky se proměňující společnosti. Na Mojmíráku to vědí a já jsem rád, že patřím do týmu.
