Studující ve třetím ročníku čeká v mediální výchově pořádná porce praxe v oboru – společně vytvářejí časopis, který je od nápadu na obsah čísla přes zpracování a konečnou distribuci jejich dílem. Jak tuto zkušenost hodnotí letošní tým a co na to říká „strůjkyně“ vzniku Mojmíra Lenka Brodecká? Přečtěte si rozhovor Calina Jalby s ní a letošními šéfredaktory Janem Plašilem a Štěpánem Kubíčkem.
Jak dlouho už časopis na škole vzniká?
LB: Od školního roku 2021/22, jedeme tedy už třetí rok. Mojmír je pololetník, zatím vyšlo sedm čísel.
Zažila jste někdy, že jste do tvorby čísla musela studenty nutit?
LB: Pokud se skupina rozhodne, že chce vytvářet časopis, pustí se do toho všichni víceméně ochotně, někteří dokonce nadšeně. Skupiny, které nechtějí dělat tištěnou novinařinu, mohou natáčet zpravodajské nebo publicistické reportáže, to je také ohromná zábava.
Kdo přišel s nápadem vytvářeni časopisu?
LB: Neskromně přiznávám, že s nápadem jsem přišla já.
Co vás nejvíce baví na vzniku Mojmíra?
LB: Proces jeho vytváření: obrovské plány na začátku a pak srážka s realitou, která ty plány trochu uzemní. Kvalitou výsledku jsem však obvykle velmi mile překvapena. Naši studenti a studentky jsou úžasní.
Jak hodnotíte z pozice studujících svoji zkušenost s vytvářením časopisu?
JP: Bylo to pro mě velmi inspirativní. Hodnotím to jako zajímavou zkušenost, ze které jsem se naučil hodně věcí, co se týče leadershipu. Ale nebudu lhát, některá období byla stresující jak pro mě, tak pro tým.
ŠK: Zkušenost hodnotím jako pozitivní. Naučili jsme se několik nových věcí o nás a o tom, jak jsme schopni spolupracovat. Také jsme zjistili, jak se dokázat na něčem domluvit.
Co bylo podle vás na organizaci práce dobře udělané?
JP: Organizace paní Brodecké. Musím pochválit některé studující, které/kteří byli v mém týmu, za jejich rychlost a přesnost.
ŠK: Nás časopis. Také bych zmínil grafiku, která je na vysoké úrovni díky naší grafičce Elišce.
Pokud byste mohli něco změnit na časopisu nebo na procesu vzniku, co by to bylo?
JP: Chtělo by to více stránek a za mě i více vydání. Musím uznat, že ze začátku kvůli mojí absenci na druhé schůzce panoval trochu zmatek, co se týče rozdělení práce. Byl jsem nemocný a svěřil jsem to mému kamarádovi, ale bohužel někteří nevěděli, co vlastně mají dělat. Také jsem měl být ráznější na lidi neplnící svoji práci.
ŠK: Zlepšili bychom celkovou kvalitu časopisu. Také bychom si dali větší pozor na to, co Canva dělá s textem, aby pořád neměnila uspořádání a formát textu. Možná bych poupravil časové rozvržení dodání textu a příspěvků.
Co jste se naučili z tvorby časopisu?
JP: Že nejdůležitější je diskrétnost a transparentnost. A také že je potřeba najít v celém týmu důvod, proč něco napsat a nesoustředit se jen na kvalitu jednotlivých článků. Důležitější je poselství a důvod, proč chceme jako tým něco předat lidem kolem sebe.
ŠK: Asi nejdůležitější, co jsme se naučili, je lépe spolupracovat. Protože jsme byli v menším kolektivu než obvykle, více jsme se poznali. Také jsme zjistili, že práce s Canvou není zrovna nejlehčí. A taky že celkově je práce na vytvoření kvalitního časopisu větší, než jsme očekávali.
Měli byste nějaký vzkaz pro budoucí třeťáky, které časopis čeká?
JP: Soustřeďte se na důvod, proč to společně píšete. Taky je důležité být aktivní a hodně podporovat svůj tým. Pokud už potřebujete kritizovat, tak musíte nejprve začít chválou. Taky je důležité zapisovat si věci ze schůzek, bude se vám hodit mít to „černé na bílém“.
ŠK: Budete pravděpodobně vytvářet časopis nebo dělat nějaké interview, takže si to užijte.
