Muž, který by svého psa – nejlépe bernardýna – pojmenoval po slavném psychologovi Jung. I takto se Štěpán Kráčmar v jedné třídě představoval. S učitelem základů společenských věd se zatím studenti seznamují a v hodinách moc není čas ho poznat i jako člověka. Co ho baví na ZSV? Jak tráví svůj volný čas? A co nejhoršího provedl ve škole on? Toto musí běžet v hlavě každé zvědavé duši. A proto ho Aneta Malá ze třetího ročníku pozvala na rozhovor.
Odkud jste k nám přišel?
Odkud? To je skoro filozofická otázka. Odkud jsem přišel?
Myslím tím na tuhle školu.
Jo aha, já to myslel kosmologicky, to je asi má profesní deformace, když učím filozofii. Pocházím z Lanškrouna. Hodně lidí se mě na to ptá, říkám že jsem Brňák, i když to tak není. Cítím se jako Brňák.
Jaký je Váš oblíbený obor v ZSV a proč?
Je to religionistika a filozofie, taky si hodně užívám psychologii. Religionistiku jsem studoval na Karlově Univerzitě předtím, než jsem šel na „pajdák“. Připadala mi zajímavá, protože náboženství vždycky bylo součástí naši společnosti a pořád je. Tohle mě vždycky zajímalo, co to je a proč to lidé dělají. Přišlo mi ale, že pro mě tento obor nemá velkou perspektivu. Takže jsem šel na „perspektivnější“ pedagogiku. Učení je velká zábava a jsem rád, že jsem tady.
A co to může přinést nám jako studentům? Proč se máme učit ZSV?
Myslím si, že humanitní vědy jsou důležité proto, že člověk začne přemýšlet o společnosti, lidské historii a o myšlení. Systém, ať už filozofický, psychologický, náboženský, nebo dokonce i ekonomie, nám řekne hodně o společnosti. Já to přirovnávám k tomu, že člověk nebo společnost, je hardware a pak je nějaký software – a to je myšlenkový systém. Na základech společenských věd je dobré to, že do toho softwaru nakoukneme. Tím získáte uživatelský manuál toho, jak se máme v naší mysli nebo společnosti pohybovat, co máme dělat.
To je velice krásná myšlenka. Vrátíme se zpátky k vám. Zajímalo by mě – jak trávíte svůj volný čas? Jaké máte koníčky?
Je to estetika, má blízko i k mému druhém oboru, hudebce, a protíná umění s filozofií.
Jinak se věnuji hudbě, skládám hudbu, hlavně pop a rock. Hraju na kytaru.
To je zajímavé, že zmiňujete hudbu. Má další otázka byla zaměřena na váš hlas, máte ho hodně zvučný a dobře poslouchatelný. Věnujete se mu i mimo školu? Zpíváte?
Ano, zaměřuji se na zpěv. Vždycky když jsem byl v kapele, tak jsem tam zpíval.
Jaký je váš největší průšvih na střední škole?
Určitě jich tam bylo více, nebyl jsem nějaký úžasný student. Ale jedna anekdota, kterou si budu pamatovat celý život, je, když mě učitelka výtvarky označila za „pěstitele zla“. Bylo to proto, že jsme měli lis, do kterého se vkládal nějaký materiál. A já jsem tam strčil tužku, chtěl jsem ji vylisovat. Část lisu se tím zničila. Té učitelky se to silně dotklo, že jsem nejen chtěl zničit tu tužku, že mám ničící tendence. Ale navíc že jsem tím zničil ten lis, který patřil pod její správu. Hodně těžko to nesla, já tu rozbitou část koupil novou. Pak myslím, že to bylo v pohodě.
Chtěl byste ještě něco dodat?
Jsem strašně rád, že tu jsem. Těšil jsem se na hodiny a doufám, že si tu výuku spolu užijeme. Věřím, že něco dokážu předat, ať už k maturitě nebo do života. Snad spolu přijdeme na to, jak to zvládnout.
